Anticena Skřipec
Statut anticeny
I.
Anticenu Skřipec každoročně udílí Obec překladatelů za překladové dílo, které vykazuje závažné nedostatky v převodu z cizího jazyka do češtiny. Anticenu lze udělit rovněž právnickým, popřípadě fyzickým osobám, které svým konáním či nekonáním hrubým způsobem zasáhly do práv autora překladu.
II.
Anticena Skřipec se vyhlašuje každoročně v květnu.
III.
Anticena se uděluje za špatné překlady vydané v uplynulých pěti letech či za hrubá porušení práv překladatele, zaznamenaná v témže období.
IV.
Kandidáta na anticenu může navrhnout kdokoli.
V.
Jednotlivé návrhy shromažďuje, třídí a projednává porota, již jmenuje výbor Obce překladatelů. Její rozhodnutí potvrzuje výbor OP.
VI.
Porota spolupracuje s externími lektory a řídí se jejich doporučeními. S texty, jimž má být anticena přisouzena, se seznámí všichni členové poroty. Na tato díla musí porota výboru OP předložit nejméně dva posudky. Osoby, jichž se výrok poroty bezprostředně týká, jsou o udělení anticeny informovány v předstihu.
Uzávěrka nominací
Nominace zasílejte do 29. 2. 2024 na elektronickou či poštovní adresu OP.
Výsledky dosavadních ročníků
Odborná porota Obce překladatelů ve složení Šárka Grauová, Kateřina Krištůfková a Ladislav Nagy udělila 12. 5. 2023 dvě anticeny Skřipec: první překladu románu Vysušená kaluž chorvatského spisovatele Janka Poliće Kamova (Academia 2022), jehož autorem je Jaroslav Geraskov Otčenášek, a druhou nakladatelství Fortuna Libri a Janě Middleton za flagrantní porušení etických norem a autorského práva v případě Farmy zvířat George Orwella (Fortuna Libri 2022).
Posudek na překlad románu Vysušená kaluž
Prohlášení překladatele románu Vysušená kaluž Jaroslava Otčenáška
Posudek na překlad Farmy zvířat
10. 6. 2022 byly na knižním veletrhu Svět knihy vyhlášeny výsledky tradiční Anticeny Skřipec. Odborná porota Obce překladatelů ve složení Anežka Dudková, Viktor Janiš a Anna Štádlerová se rozhodla udělit překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2021 Runce Žaludové za překlad románu Johna Boyna Skrytá zuřivost srdce, jejž vydalo v roce 2019 nakladatelství Slovart a který redigovala Michaela Šmejkalová. Porota při tom přihlédla k rovněž nepovedenému překladu románu Tisíc dokonalých tónů od C. G. Drewsové vydaného v roce 2019 týmž nakladatelstvím.
Posudek na román Johna Boyna Skrytá zuřivost srdce
Posudek na román C. G. Drewsové Tisíc dokonalých tónů
26. ročník
Dne 24. 9. 2021 zveřejnila Obec překladatelů na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy výsledky 26. ročníku anticeny Skřipec. Porotci Libor Dvořák (předseda), Viktor Janiš a Richard Podaný se rozhodli udělit Skřipec nakladatelství Dobrovský s. r. o. za pokračující plagiáty překladů klasické literatury.
Porota přihlédla k tomu, že tato nedobrá praxe, ač opakovaně stíhaná kritikou i anticenami, v nakladatelství nadále neustala, a doložila to příklady několika vydání z let 2016 až 2021 (Na větrné hůrce, Malá Dorritka, Pes baskervilský). Porota vycházela z rozsáhlé diplomové práce a odborného posudku Anežky Dudkové.
Udílení anticeny bylo r. 2020 kvůli covidu zrušeno.
Tisková zpráva
Dne 9. 5. 2019 zveřejnila Obec překladatelů na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy výsledky 25. ročníku Anticeny Skřipec. Porotci Jiří Hanuš (předseda), Milada Matějovicová a Kateřina Brabcová se rozhodli udělit Skřipec Ondřeji Duhovi za překlad románu Pohřešuje se prezident (napsali James Patterson a Bill Clinton, vydal Kalibr 2018).
Porota zhodnotila překlad nejen jako servilně doslovný, plný faktických i pravopisných chyb, ale především jako překlad, který roubuje na češtinu anglickou syntax i idiomy a projevuje tedy neznalost zásad, jimiž by se měli překladatelé beletrie do češtiny řídit.
Na Světu knihy byly v pátek 11. 5. vyhlášeny výsledky Anticeny Skřipec za rok 2017. Odborná porota ve složení Jiří Hanuš, Kateřina Brabcová a Milada Matějovicová se po zevrubném posouzení navržených titulů rozhodla udělit anticenu rovným dílem překladu knihy Mých tisíc životů J.-P. Belmonda (vydal Práh, Praha 2017, překlad Kateřina Dejmalová) a překladu publikace Novak Djokovič Chrise Bowerse (Omega-Dobrovský, Praha 2017, překlad Lucie Paulová).
Průvodní slovo Jiřího Hanuše (s vloženými posudky)
Posudek Milady Matějovicové na překlad knihy Novak Djokovič
Posudek Jiřího Hrona na překlad knihy Novak Djokovič
Posudek Kateřiny Brabcové na publikaci Panství Downton
Z recenze Jany Machalické na knihu Mých tisíc životů
Posudek Aleny Lhotové na překlad knihy Mých tisíc životů
V pátek 12. května 2017 byla na Světu knihy udělena Anticena Skřipec. Odborná porota Obce překladatelů ve složení Kateřina Brabcová, Jiří Hanuš (předseda) a Milada Matějovicová posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a rozhodla se udělit překladatelskou anticenu Skřipec za rok 2016
Janě Maškové za překlad románu Až vyprší čas finské spisovatelky Eliny Hirvonen, a nakladatelství Knihy Omega, které ji vydalo v Praze r. 2015.
Jana Mašková přecenila své znalosti finštiny a nakladatel zcela zanedbal redakční práci – nejen že na ní zjevně nepracoval redaktor se znalostí finštiny, ale postrádá dokonce i základní kontrolu z hlediska češtiny. Na necelých 180 tiskových stranách jsou stovky chyb vyplývajících z nedostatečné znalosti obou jazyků. Mnoho pasáží připomíná první, syrovou překladatelovu verzi, navíc snad vyhotovenou bez pomoci slovníku. Překladatelka není s to porozumět větným konstrukcím, nezná finské reálie a nenamáhá se je ověřit. Český slovosled se často ocitá za hranicí srozumitelnosti. Stylisticky je překlad naprosto nezvládnutý. Zatímco v originále se promyšleně střídá spisovný jazyk matky s hovorovější mluvou mladých, v češtině se jazyková rovina mění čistě náhodně. Hovorové výrazy střídají regionalismy, hyperkorektní češtinu nevydařené pokusy o slang mladistvých. Stručně řečeno – chyb a nesmyslů je v knize tolik, že by zkoumání jakéhokoli jejich typu vydalo na obsáhlou seminární práci.
Překlad románu Až vyprší čas vyvolal značné zděšení českých znalců finské literatury. Přes jejich protesty a odborné posudky nakladatelství Knihy Omega nestáhlo knihu z prodeje a Janě Maškové navíc svěřilo daleko obtížnější překlad významného finského autora Mika Waltariho Velká iluze. Čeští čtenáři se mají na co těšit...
Projev předsedy poroty Jiřího Hanuše
Posudek M. Švece na překlad knihy Až vyprší čas
Posudek V. J. Slezáka na překlad knihy Papež František: Jméno Boží je Milosrdenství
Posudek M. Matějovicové na překlad knihy Edith Piaf
Posudek K. Brabcové na překlad knihy Nastavení mysli
Odborná porota Obce překladatelů ve složení Jiří Hanuš, Milada Matějovicová a Jan Seidl posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a 13. května 2016 na Světu knihy udělila překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2015 (s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech) nakladatelství Dobrovský s.r.o. za zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech v edici Omega.
Edice Omega je z převážné části založena na vydávání překladů z období první republiky, či dokonce rakousko-uherské monarchie, u kterých již uplynulo více než 70 let od úmrtí překladatele. Autorská práva na překlad jsou tudíž volná a lze je bezplatně použít. Kritiku zasluhuje už to, že nedbalá redakční práce, prováděná zčásti automaticky pomocí počítače, do textů vnáší chyby, které v původních překladech nebyly, a kromě toho není schopna odhalit, že zvolený prastarý překlad je ve skutečnosti překlad zkrácený. Především však považujeme za závažné, že nakladatelství Dobrovský zaplavuje trh levnými knihami tohoto druhu za situace, kdy prakticky ke každému z takto vydaných děl existuje přinejmenším jeden moderní překlad od renomovaného překladatele.Je nepochybné, že vydávání zastaralých překladů ztěžuje porozumění textu, neboť jejich jazyk je od dnešní češtiny výrazně vzdálen. Negativně tak ovlivňuje vztah k literatuře a čtenářské kompetence, nejvýrazněji pak u dospívajících a dětských čtenářů. Mezi archaickými překlady vydanými v Omeze je totiž řada stěžejních děl světové literatury, která patří k doporučené četbě na středních školách, či tituly určené specificky dětem.
V Praze dne 13. května 2016
Jiří Hanuš, Milada Matějovicová, Jan Seidl
Vystoupení poroty na veletrhu Svět knihy dne 13. května 2016 a informace o jejích členech
Posudek na produkci nakladatelství Dobrovský v edici Omega s přihlédnutím k jeho vydání Sienkiewiczových Křižáků (Jan Jeništa)
Poznámky ke knize Laura Bryant: Slepice. Výběr a chov slepic krok za krokem, Brána 2015 (Jan Vaněk jr.)
Tisková zpráva z udílení Anticeny Skřipec za r. 2014
Svět knihy, pátek 15. května 2015 v 16.00, Střední hala Průmyslového paláce pražského Výstaviště
Největší pozornost vzbudila u poroty kniha Steve Jobs od Waltera Isaacsona v překladu Dany Šimonové a Bronislavy Bartoňové. Vydalo nakladatelství Práh, 2011. V českém textu jsou zásadní nedostatky - vyšinutí z vazby, neshoda mezi podmětem a přísudkem, hrubé gramatické chyby, překladatelské nepřesnosti a omyly obecně, patrná je neznalost příslušné terminologie. Některé chyby byly další redakcí odstraněny, ovšem dotisk z letošního roku se jimi přesto hemží. Kniha Skřipec nakonec nedostala, neboť nová možnost udělit anticenu za knihu vydanou v posledních pěti letech nevešla ještě ve všeobecnou známost.
Několik knih z produkce roku 2014 bylo podrobeno kritice, nedostatky však nebyly shledány natolik závažnými, aby byla překladům anticena udělena.
Skřipec by si nicméně zasloužila Národní knihovna pro systematické porušování autorského zákona. Obec překladatelů a Dilia s ní v současné době vedou vleklý spor. Národní knihovna totiž v řadě případů – zejména v posledních deseti letech – neuvádí jméno překladatele – respektive elektronický systém přestal uvádět příslušné dílo pod jménem překladatelovým, takže místo spolehlivé bibliografie překladatelů nabízí NK pouhá torza. O nápravě budeme jednat s novým vedením NK.
Po zvážení všech okolností se porota nakonec rozhodla Skřipec v letošním roce neudělit.
V Praze, 15. 5. 2015
Jiří Hanuš, Alena Lhotová, Hana Linhartová
Posudek Jiřího Hanuše na životopis Steva Jobse
Závěrečné slovo Hany Linhartové
Ohlédnutí Aleny Lhotové za dosavadními ročníky Skřipce aneb Proč anticenu udělujeme
Odborná porota Obce překladatelů ve složení Jiří Hanuš, Jan Jeništa, Jan Seidl a Vratislav Slezák posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a rozhodla se udělit překladatelskou anticenu Skřipec za rok 2013, s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech, rovným dílem:
Martině Černé za překlady několika divadelních her argentinských dramatiků Rafaela Spregelburda a Eduarda Pavlovského a Petru Polákovi za plagiát starších překladů klasických děl Charlotte Brontëové a Roberta E. Howarda.
Český překlad her Rafaela Spregelburda Nechutenství, Skromnost, Hloupost a Panika obsažený v cyklu Heptalogie Hieronyma Bosche, kde jsou zbylé tři hry přeloženy do slovenštiny (vydaly společně Drewo a srd, Občianske združenie Vlna a Transteatral, o. s., v Bratislavě a Praze v roce 2009), je postižen překladatelčinou nepozorností k textu, zjevnou nedbalostí a častým nepochopením dramatické situace, z nichž vyvěrají četné významové posuny a stylistická pochybení. Překlad patrně neprošel žádnou redakcí a v této podobě mimo jiné podstatně ztěžuje interpretaci dotčených her. Totéž platí pro překlad hry Eduarda Pavlovského Maska (vydal Transteatral, o. s., v Praze v roce 2010).
Vydání románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová a souboru Meč s fénixem a jiné povídky Roberta E. Howarda v edici Omega nakladatelství Dobrovský, s.r.o., z roku 2013, pod nimiž je jako překladatel podepsán Petr Polák, plagují starší překlady. V prvním případě se obětí plagiátu stal překlad Jarmily Fastrové pořízený v 50. letech, v druhém překlad Jana Kantůrka z 90. let. Z porovnání příslušných překladů vysvítá, že rozsáhlé pasáže jsou s několika redakčními zásahy prostě opsány. I ty části, které se na první pohled jeví přeloženy odlišně, většinou kopírují větnou strukturu staršího překladu a liší se spíše v lexikální rovině.
V Praze dne 16. května 2014
Jiří Hanuš, Jan Jeništa, Jan Seidl, Vratislav Slezák
Text vystoupení Vratislava Slezáka a Jana Seidla na veletrhu Svět knihy dne 16. května 2014
Posudek na překlady her Rafaela Spregelburda
Posudek na překlad hry Maska I
Posudek na překlad hry Maska II
Posudek na vydání Meče s fénixem a jiných povídek
Odborná porota Obce překladatelů ve složení Vratislav J. Slezák, Jiří Hanuš a Jan Seidl udělila dne 17. května 2013 na veletrhu Svět knihy letošní překladatelské anticeny Skřipec a Skřipeček.
Skřipec (beletrie) obdržely rovným dílem dva tituly: (Ne)milostivé léto L.B. autorky Very Vogeler, překlad z němčiny Jindřich Brož, vydalo nakladatelství BVD v roce 2012, a kniha s názvem Jáchymov autora Josefa Haslingera, překlad z němčiny Libuše Čižmárová, vydalo nakladatelství Jota v roce 2012.
Skřipeček za nebeletristický překlad obdržela publikace s názvem Stalin autora Jeana-Jacquesa Marieho, překlad z francouzštiny Tereza Cihelková, vydalo nakladatelství Naše vojsko v roce 2011.
Tisková zpráva se stručným odůvodněním
Texty projevů, které přednesli členové poroty:
dr. Seidl - průvodní slovo a podrobné odůvodnění Skřipečku: ke stažení zde
dr. Slezák - podrobné odůvodnění Skřipce: ke stažení zde
dr. Hanuš - zpráva o překladu knihy One Percenter Land od Williama C. Duncana (přel. Monika Hilovská, nakl. Bodyart Press, Žďár nad Sázavou, 2012), který se dostal do užšího výběru: ke stažení zde
Vyjádření Nakladatelství JOTA, s. r. o.
s přihlédnutím k pochybným překladům, které vyšly v posledních pěti letech a zatím unikly kritické pozornosti
VÝROK POROTY
Výborem Obce překladatelů pověřená porota překladatelské anticeny Skřipec (Václav Jamek, Miroslav Jindra a Vratislav Jiljí Slezák), udílené 18. května 2012 na knižním veletrhu Svět knihy, posoudila návrhy a doporučení Obci překladatelů zaslané (7) a rozhodla se udělit ji překladu z norštiny, detektivnímu románu Torkila Damhauga Slepá skvrna, vydanému nakladatelstvím Jota v Brně v roce 2011; autory překladu jsou Miluše Juřičková a Štěpán Lichorobiec, odpovědnou redaktorkou Eva Strnadová.
Porota se po seznámení s tímto textem v zásadě ztotožnila s jeho podrobným kritickým zhodnocením z pera Kateřiny Krištůfkové, které vyšlo počátkem tohoto roku na internetovém portálu iLiteratura.cz a vzbudilo tam rozsáhlou a živou diskusi. Samo nakladatelství negativní kritiku tohoto překladu přijalo a za jeho nekvalitní přípravu se čtenářům omluvilo, což je jistě třeba ocenit; nicméně tento jeho produkt se vyznačuje řadou znaků, které v oblasti solidního vydávání překladové literatury omluvitelné nejsou.
Výsledný český text se na řadě míst jeví jednoznačně jako těžko přijatelný; nejednou vyznívá velmi nemotorně (Až se divím, že Viken taky nebyl odejit do čistírny. ), a občas až směšně (Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý. – Odložila si kozačky do stativu /spr. do botníku/) Překladatelé často poškozují svoje úsilí úpornou doslovností, která velmi narušuje přeložený text a mimo jiné svědčí o chabé znalosti norské idiomatiky (např. „neposílají nám zrovna nejostřejší břitvy v šuplíku“ znamená něco jako špičky ve svém oboru, fachmany, machry - prostě odborníky na svém místě – viz recenze v iLiteratuře). K nedostatkům textu patří i chyby gramatické povahy (např. např. v užívání přivlastňovacích zájmen, ale vyskytnou se v něm i takové lapsy jako Roarovi ambice), nemluvě o množství nezkorigovaných tiskových chyb. Zaráží rovněž jeho nápadná stylová nedůslednost.
Nedostatky tohoto překladu (pramenící jednak z omylného čtení norského originálu, jednak z pochybného zacházení s češtinou) lze samozřejmě přičítat především překladatelům, ale mnohé bylo možné zachytit a napravit pečlivou nakladatelskou redakcí; ta ovšem v tomto případě zřejmě nefungovala.
Bohužel je proto třeba konstatovat, že česká verze, v jaké tato v originálu nesporně kvalitní severská detektivka vyšla, jí nepochybně velmi citelně ublížila.
Václav Jamek, Miroslav Jindra, Vratislav Jiljí Slezák
Praha 18. května 2012
Výrok poroty
Porota překladatelské anticeny Skřipec 2011 (díla vydaná v roce 2010) posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslané, a rozhodla se udělit ji knize
Niklas Frank: MOJE NĚMECKÁ MATKA
Vydalo ji v roce 2010 nakladatelství Práh, Praha 6.
Z německého originálu Meine deutsche Mutter publikovaného roku 2005 v nakladatelství Bertelsmann Verlag přeložil Vlastimil Dominik.
Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Sojková.
Zdůvodnění: Překlad se na mnoha místech závažně proviňuje proti normám soudobé češtiny zejména tím, že do ní nedokáže adekvátně a náležitě převést německé konstrukce atributivní, infinitivní a nominální. Je často bezradný v oblasti německých reálií a v odkazech na ně, postrádá vynalézavost ve vystižení barvitosti originálního textu a prozrazuje vážné nedostatky redakční práce, ne-li její naprostou absenci. Účinnost odvážné, poučné a kriticky sžíravé německé publikace je tak rušivě oslabena.
Václav Jamek
Miroslav Jindra
Vratislav Slezák
Praha 13. května 2011
Překladatelská anticena Skřipec za rok 2009 byla vyhlášena 14. 5. 2010 v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy.
Text k vyhlášení ceny - přednesl Dr. Vratislav Slezák
Výrok poroty
Porota překladatelské anticeny Skřipec 2010 (hodnotící díla vydaná v roce 2009) posoudila návrhy a doporučení (9), které byly Obci překladatelů zaslány, a rozhodla se udělit ji knize Sir Arthur Conan Doyle, Pes baskervillský, vydané nakladatelstvím Millenium Publishing s. r. o. V tomto případě nejde o poukázání na špatnou kvalitu překladu, ale o podivně zmatený a matoucí postup vydavatele, závažně poškozující autorská práva překladatele. (Obec překladatelů na něj upozornil předseda České společnosti Sherlocka Holmese Ing. Aleš Kolodrubec.) V tiráži této knihy je jako překladatel uveden © Josef Puchmajer, s vročením 1905. V tomto roce skutečně vyšel překlad Psa baskervilského, který pořídil Josef Pachmajer (nikoli tedy „Puchmajer“), ovšem nahlédnutím do tohoto překladu, více než stoletým časovým odstupem pochopitelně značně antikvovaného a bez důkladné revize už nevydatelného (shodou okolností právě tento Pachmajerův překlad, ovšem patřičně zrevidovaný a upravený, vydalo rovněž v loňském roce pražské nakladatelství XYZ), lze snadno zjistit, že s verzí vydanou Milleniem nemá nic společného, neboť ta je prakticky doslovně totožná s překladem Františka Gela, © 1958-1969, od konce padesátých let několikrát reeditovaného v nakl. Albatros. Tento postup nelze chápat jinak než jako pokus obejít autorská práva dědiců Františka Gela (Josef Pachmajer /psal se rovněž „Pachmayer“/ 1864-1928, František Gel 1901-1972) a porota ho i vzhledem k zatajení jména skutečného překladatele považuje za jednoznačně odsouzeníhodný.
14. května 2010
Václav Jamek, Miroslav Jindra, Vratislav Slezák
Překladatelská anticena Skřipec si klade za cíl upozorňovat na zvlášť velké nedostatky v jazykové realizaci vydaných překladů, a to v oblasti krásné literatury i literatury faktu. Na základě došlých návrhů, odborných posudků a vlastního uvážení rozhodla porota rozdělit Skřipec pro knihy vydané v roce 2008 rovným dílem mezi dvě publikace:
překlad románu Neala Stephensona Rtuť (překladatelé Hana a Martin Sichingerovi), vydaný nakladatelstvím Talpres, který zastupuje oblast beletrie,
a překlad knihy Leszka Mazana Polská Praha aneb Jak se z půlky stala polka (překlad Václav Čapek), vydaný nakladatelstvím BVD, který zastupuje oblast literatury faktu.
Porota nicméně nebyla vedena vůlí odlišit tyto dvě žánrové polohy, ale srovnatelně závažnými důvody, které přitom ukazují dvě odlišné stránky překladatelského rizika.
Doc. Dr. Václav Jamek, Dr. Vratislav Slezák, Dr. Miroslav Jindra
Obec překladatelů
Posudky:
Dr. Miroslav Jindra, anglista, člen poroty: Posudek na české vydání knihy Neala Stephensona, Rtuť
Dr. Vratislav Slezák, polonista, germanista, člen poroty: Posudek na české vydání knihy Leszka Mazana, Polská Praha aneb Jak se z půlky stala polka
Mgr. Klára Pergelová, polonistka: Posudek na české vydání knihy Leszka Mazana, Polská Praha aneb Jak se z půlky stala polka
Porota Obce překladatelů ve složení Robert Novotný, Vladimír Piskoř a Blanka Stárková (předsedkyně) se rozhodla udělit anticeny Skřipec a Skřipeček za rok 2007 takto:
Skřipec (za umělecký překlad)
se porota rozhodla letos neudělit. Navržené tituly nesplňovaly kritérium komplexních závažných prohřešků v překladu beletristického díla s výraznějšími uměleckými ambicemi.
Skřipeček (za nebeletristický překlad)
porota uděluje překladu knihy Velké bitvy historie (autor Stéphane Audoin-Rouzeau, z francouzštiny přeložil Antonín Skalický, odpovědný redaktor Václav Trhal, vydalo nakladatelství Brána a nakladatelství Deus, Praha 2007).
Překlad této populárně-historické příručky nejeví známky odborné revize ani redakční a jazykové úpravy. Důkazem jsou četné tiskové i hrubé gramatické chyby, nerozlišování slovesných vidů, vadné skloňování latinských jmen. Publikaci dále znehodnocuje vysoký podíl stylisticky nezvládnutých, neobratných vět, sledujících francouzskou dikci, jež činí sdělení nesrozumitelným. Na mnoha místech není bráno v potaz zavedené historické pojmosloví, osobní a místní jména jsou mnohdy ponechána ve francouzštině, ač existují obecně známé nebo snadno ověřitelné původní, resp. české tvary. Překladatel i údajný redaktor prokázali katastrofální neznalost historie, o čemž svědčí velké množství zkreslených, překroucených a někdy dokonce absurdních informací.
Robert Novotný
Vladimír Piskoř
Blanka Stárková (předsedkyně)
dokumenty:
Velké bitvy historie - odůvodnění poroty
Velké bitvy historie - výpisky z překladu
Skřipec udělen rovným dílem:
1) překladu knihy Davida Baldacciho Hrátky o hodinu (z angličtiny přeložil Ivan Brož, odpovědný redaktor Miroslav Žák, vydala Mladá fronta, Praha, 2006)
2) překladu knihy Augusta Strindberga Romantický sakristián na Ranö (ze švédštiny přeložil Otakar Franczyk, odpovědná redaktorka Eva Strnadová, vydal Host, Brno 2006)
Skřipeček (za nebeletristický překlad)
překladu knihy Bojové techniky starověkého světa (kolektiv autorů, z angličtiny přeložil ing. Josef Bartoň, odpovědný redaktor Richard Zatloukal, vydal D-Consult s.r.o. v nakladatelství DEUS, Praha 2006)
Tisková zpráva
Porota Obce překladatelů ve složení Robert Novotný, Vladimír Piskoř a Blanka Stárková (předsedkyně) se rozhodla udělit anticeny Skřipec a Skřipeček za rok 2006 takto:
Anticenu Skřipeček (za nebeletristický překlad)
porota uděluje překladu knihy
Bojové techniky starověkého světa (kolektiv autorů, z angličtiny přeložil ing. Josef Bartoň, odpovědný redaktor Richard Zatloukal, vydal D-Consult s.r.o. v nakladatelství DEUS, Praha 2006).
Jde o prvoplánový, neodborný a nepoučený překlad z anglického originálu, který ignoruje nejběžnější terminologii i adekvátní české výrazy, otrocky opisuje anglický slovosled, opomíjí normy českého vyjadřování, české gramatiky a interpunkce na úkor věcné správnosti a formulační jasnosti textu. Řada překladových chyb vznikla z neporozumění věcnému kontextu v originálu, případně z neuváženého užití terminologie. Souhrn nedostatků rovněž svědčí o chybějící nebo zcela odbyté redakční, resp. korektorské práci, i o tom, že překlad neposuzoval žádný odborný lektor. Přitom náročný text, jenž je průnikem několika odborností (není náhoda, že originál připravil kolektiv pěti autorů!), to nutně vyžaduje.
Anticenu Skřipec (za umělecký překlad)
porota uděluje rovným dílem:
1) překladu knihy Davida Baldacciho Hrátky o hodinu (z angličtiny přeložil Ivan Brož, odpovědný redaktor Miroslav Žák, vydala Mladá fronta, Praha, 2006)
Bezpočet gramatických, lexikálních i stylistických chyb, často navzájem zkombinovaných, činí překlad takřka nečitelným. Jazykově složitější pasáže překladatel řešil odhadem, případně je sám domýšlel a na mnoha místech překroutil původní smysl. Kniha nejeví známky, že by prošla jakoukoliv redakční úpravou. Překlad v podobě, v jaké vyšel, neměl být nakladatelstvím vůbec přijat. Výsledkem je zmetek, který kazí vkus běžného čtenáře středoproudé literatury, a jako takový by měl být stažen z dalšího prodeje.
2) překladu knihy Augusta Strindberga Romantický sakristián na Ranö (ze švédštiny přeložil Otakar Franczyk, odpovědná redaktorka Eva Strnadová, vydal Host, Brno 2006)
Překlad popírá současné zásady překladatelské techniky a je návratem k překonaným metodám z počátku minulého století. Překladatel v proklamované snaze „co nejvěrněji zachovat originál“ jednak potlačuje osobité rysy českého jazyka, jednak zaměňuje jazykový systém švédštiny za autorský styl, což mj. vede k otrockému zachovávání švédského slovosledu, chybám ve slovesných časech, nadužívání pasiv, přivlastňovacích zájmen a k přemíře nečeských genitivních vazeb místo přídavných jmen. Rovněž nelze pominout řadu frazelogických lapsů a věcných chyb, nemluvě o dodatečném zatížení textu množstvím zbytečných, místy dokonce chybných vysvětlivek.
Robert Novotný, Vladimír Piskoř, Blanka Stárková (předsedkyně)
Lektorské posudky na všechna díla odměněná Skřipcem
Reakce PhDr. Otakara Franczyka
Obdobné vyjádření překladatele O. Franczyka publikoval časopis Tvar spolu s posudky dotyčného překladu, odpovědí poroty Skřipce B. Stárkové a reakcí F. Fröhlicha na dvoustraně v čísle 19/2007.
Další dopis O. Franczyka otiskl ToP, odborný časopis Jednoty tlumočníků a překladatelů, v čísle 87/2008.
Skřipec
(za umělecký překlad) porota uděluje překladu knihy ruského filozofa a publicisty Nikolaje Berďajeva Vlastní životopis – překlad Markéta Válková, redaktor Michal Altrichter, vydalo nakl. Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2005.
Skřipeček
(za nebeletristický překlad) byla porotou udělena překladu knihy B. S. Ilizarova Tajný život Stalina – překlad Anděla Kramlová, redaktorka Zdenka Jirková, vydalo Nakladatelství Fontána, Olomouc 2005.
Lektorské posudky na oba překlady
Tisková zpráva
Porota Obce překladatelů ve složení Robert Novotný, Vladimír Piskoř a Blanka Stárková (předsedkyně) se rozhodla udělit anticeny Skřipec a Skřipeček za rok 2005 takto:
- Anticenu Skřipec (za umělecký překlad) porota uděluje překladu knihy ruského filozofa a publicisty Nikolaje Berďajeva Vlastní životopis – překlad Markéta Válková, redaktor Michal Altrichter, vydalo nakl. Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2005.
Základním problémem českého převodu Berďajevova Vlastního životopisu, koncipovaného jako filozofický Bildungsroman, je neznalost české syntaxe a její záměna za ruskou. Tento nedostatek se projevuje v celé knize. V textu se dále vyskytuje množství rusismů a desítky překladatelských přehmatů v dobových reáliích i v oblasti terminologie, která se váže k ruskému pravoslaví. Dokladem nedůsledné redakce jsou také zkomolená vlastní jména významných osobností ruské inteligence daného období.
Porota při rozhodování přihlížela i k významu autora a jeho textu, jakož i k opakovaným problémům nakladatelství Refugium při překladatelské a redakční práci s ruskými texty z oboru filozofické nebo náboženské literatury.
- Anticenu Skřipeček (za nebeletristický překlad) porota uděluje překladu knihy B. S. Ilizarova Tajný život Stalina – překlad Anděla Kramlová, redaktorka Zdenka Jirková, vydalo Nakladatelství Fontána, Olomouc 2005.
Český převod se vyznačuje mechanickým převzetím ruské větné stavby, takřka nepřeberným množstvím často groteskních lexikálních chyb (zvláště u příbuzně znějících českých a ruských slov), mechanickým přebíráním ruského přepisu cizích jmen a mnoha prohřešky vůči češtině. Překladatelka a redaktorka rovněž neověřily ustálenou českou podobu názvů institucí nebo textů, které jsou v knize citovány. V podobě, v jaké byla kniha vydána, se prakticky nedá číst.
Robert Novotný, Vladimír Piskoř, Blanka Stárková (předsedkyně)
V Praze dne 2. května 2006
Skřipec
"Ukradený" překlad knihy Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ. Jde o jen mírně upravený překlad Zdeňky Stavinohové, který vyšel naposledy v nakl. Albatros v roce 2002 již v 11. vydání, ovšem pro Ottovo nakl. ho podepsal Martin Sasák. Skřipec byl udělen za opakované hrubé porušení autorského zákona a překladatelské etiky (viz Skřipec 1998).
Posudek Richarda Podaného
Skřipeček
byl udělen překladatelce z angličtiny Ivaně Bozděchové za převod pamětí Ewalda Oserse Loňské sněhy (Karolinum).
Tisková zpráva
V sobotu 8. května 2005 byla v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy za značného zájmu veřejnosti předána již tradiční Anticena Skřipec za nejhorší překlad beletrie uveřejněný v předchozím roce.
Komise ve složení Libor Dvořák, Viktor Janiš a Jan Vaněk jr. udělila Skřipec Ottovu nakladatelství za "ukradený" překlad knihy Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ. Jde totiž o jen mírně upravený překlad Zdeňky Stavinohové, který vyšel naposledy v nakl. Albatros v roce 2002 již v 11. vydání, ovšem pro Ottovo nakl. ho podepsal Milan Sasák. Je třeba připomenout, že toto nakladatelství za svou loupež obdrželo Skřipec již v roce 1998!
Skřipeček za nepovedené nebeletristické dílo byl udělen překladatelce z angličtiny Ivaně Bozděchové za převod pamětí Ewalda Oserse Loňské sněhy z nakl. Karolinum.
Skřipec
Výbor básní a písňových textů Leonarda Cohena, Hudba neznámého. Překlad Václav Procházka. Vydal: BB ART
Skřipeček
nakladatelství Bastei Moba za překlady, které byly připsány jiným autorům
Překlady z ruštiny, francouzštiny a angličtiny (např. Dostojevskij, Turgeněv, Defoe, Maupassant) pořídila jistá M. Ruthová, její překlady se však nápadně shodují s převody jiných autorů, které vyšly již před mnoha lety.
Tisková zpráva
V sobotu 8. května 2004 byla v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy za značného zájmu veřejnosti předána již tradiční Anticena Skřipec za nejhorší překlad beletrie uveřejněný v předchozím roce.
Komise ve složení Libor Dvořák, Richard Podaný, Viktor Janiš a Jan Vaněk jr. udělila Anticenu Václavu Procházkovi za jeho překlad výboru básní a písňových textů anglicky píšícího kanadského spisovatele a hudebníka Leonarda Cohena, jenž pod názvem Hudba neznámého vydalo nakladatelství BB ART.
J. Vaněk jr. překlad charakterizoval slovy: "Kniha se doslova nedá číst a u nic netušícího čtenáře je způsobilá zničit pověst L. Cohena."
Anticenu Skřipeček "získalo" brněnské nakladatelství Bastei Moba "ne za špatné překlady, ale za překlady dobré, které byly připsány jiným autorům". Překlady z ruštiny, francouzštiny a angličtiny (např. Dostojevskij, Turgeněv, Defoe, Maupassant) pořídila jistá M. Ruthová, její překlady se však nápadně shodují s převody jiných autorů, které vyšly již před mnoha lety. Česká televize a Český rozhlas věnovaly tomuto "nakladatelskému hyenismu" samostatné pořady. Dědicové práv k překladům, jež Bastei Moba takto zneužila, se budou právně bránit.
Posudek Jiřího Vaňka jr. na jeden z titulů vybraných pro anticenu Skřipec za rok 2003: Leonard Cohen, Hudba neznámého v překladu Václava Procházky vydal BBArt, 2003. Článek dopovází bohatá diskuse čtenářů.
Skřipec
Stephen King, O psaní. Překlad Iva Pekárková. Vydal: Beta - Dobrovský
Skřipeček
Robin Neillands, Války růží. Překlad Jana Pečírková. Vydal: Naše vojsko
Tisková zpráva
V rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy 2003 byly 26. dubna 2003 již podeváté uděleny výroční anticeny autorům překladů, kteří v minulém roce hrubě porušili požadavky kladené na překlad z cizího jazyka do češtiny či se jiným závažným způsobem zpronevěřili překladatelské etice. Komise ve složení Libor Dvořák, Viktor Janiš, Richard Podaný (předseda) a Jan Vaněk jr. udělila Skřipec nakladatelství Beta - Dobrovský a překladatelce Ivě Pekárkové za překlad knihy Stephena Kinga O psaní. V. Janiš podrobil ve svém rozboru drtivé kritice překlad této české spisovatelky a vytkl mu především hrubé chyby v citaci českých překladů literárních děl včetně próz S. Kinga a převodu literárních termínů. Skřipeček, udělovaný v oblasti nebeletristické, získalo nakladatelství Naše vojsko a překladatelka Jana Pečírková za překlad díla anglického historika Robina Neillandse Války růží. Nakladatelství uvedlo již podruhé (1. vydání 1994) na trh hotový zmetek - překlad trpí toporností hraničící s nesrozumitelností a zcela elementárním způsobem se zpronevěřuje pravidlům českého pravopisu počínaje desítkami chybějících čárek přes desítky nadbytečných čárek po hrubé gramatické chyby všeho druhu. Tak jako v předchozích letech ani letos žádný z "vyznamenaných" anticenu nepřevzal.
Skřipec
Osm digestů světových autorů (2 díly). Překlad: různí překladatelé. Vydal: Adonai
Skřipeček
A. Koržakov, Boris Jelcin od úsvitu do soumraku. Překlad: Iva Černá. Vydal: Votobia
Tisková zpráva
Nezávislá porota vedená Liborem Dvořákem (členové: Richard Podaný a Jan Vaněk jr.) udělila v rámci 8. Mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Anticenu Skřipec, kterou získalo nakladatelství Adonai za vydání dvou dílů Osmi digestů světových autorů. Nakladatel Michal Zítko naplnil více než vrchovatou mírou statut Anticeny udělované překladům, které "hrubě porušily požadavky kladené na překlad z cizího jazyka do češtiny či se jiným závažným způsobem zpronevěřily překladatelské etice". Skřipeček za nebeletristickou literaturu obdrželo nakladatelství Votobia za knihu A. Koržakova: Boris Jelcin od úsvitu do soumraku v překladu Ivy Černé. Ani v letošním 8. ročníku si nikdo Anticenu nepřevzal.
Skřipec
Michael Ondaatje, V kůži lva. Překlad: Jaroslav Kubrycht. Vydal: Volvox Globator
Skřipeček
N. J. Mackintosh, IQ a inteligence. Překlad: Petr Hurtík. Vydal: Grada
Tisková zpráva
Za velkého zájmu veřejnosti udělila OP v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy 2001 Anticeny Skřipec a Skřipeček za nejhorší překlady. Komise ve složení Libor Dvořák (předseda), Viktor Janiš, Richard Podaný a Zuzana Šťastná přiřkla Skřipec Jaroslavu Kubrychtovi za překlad románu kanadského autora Michaela Ondaatjeho V kůži lva, který vydalo nakladatelství Volvox Globator. Skřipeček za chyby v odborné terminologii a nesrozumitelné formulace získal překlad učebnice N.J. Mackintoshe IQ a inteligence, pod nímž je podepsán Petr Hurtík a vydalo jej nakladatelství Grada. Porota se zmínila také o dalších špatných překladech, například románu Josepha Hellera Portrét starého muže v překladu Jany Pacnerové a ve vydání Ottova nakladatelství.
Skřipec
nebyl udělen
Skřipeček
Clarissa Pinkola Estés, Ženy, které běhaly s vlky. Překlad: Hana Halamová-Cataleno. Vydal: Pragma
Skřipec
Cesta do Jericha (výbor povídek izraelských autorů). Překlad: David Hron. Vydal: Volvox Globator
Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ. Překlad: Martin Sasák. Vydal: Cesty, Ottovo nakladatelství
Skřipeček
William Gibson, Zběsilá jízda. Překlad: Ivo Pospíšil
Skřipec
Thomas Malory, Artušova smrt. Překlad: Ivory Rodriguez. Vydal: Jota
Skřipeček
Řízení procesu změny. Agentura Komfort
George Orwell, V břiše velryby. Překlad: Adéla Václavková. Vydal: Votobia
Vuk Draškovič, Nůž. Překlad: Pavlína Smiljaničová. Vydal: Optys
Edgar Lawrence Doctorow, Billy Bathgate. Překlad: Zuzana Čaplová. Vydal: Riopress
