Zpráva ze zasedání CEATL 2017

Zpráva ze zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů CEATL

10. – 13. května 2017, Utrecht, Nizozemsko

Obec překladatelů letos opět zastupovala Kateřina Klabanová, tentokrát spolu s Veronikou ter Harmsel Havlíkovou, členkou výboru OP, která v současné době žije v Nizozemsku.

Zasedání se zúčastnilo 36 delegátů zastupujících 28 přítomných z celkového počtu 35 členských asociací.

Ze zprávy o činnosti výboru stojí v našem kontextu za zmínku:

· připomínky k programu Kreativní Evropa v průzkumu organizace CAE, jehož analýza by měla pomoci zvýšit účinnost poskytované podpory a financování projektů v oblasti kultury po roce 2020, o kterou chce CEATL zažádat. CAE tuto zpětnou vazbu zakomponovala do své studie http://cultureactioneurope.org/news/creative-europe-programme-analysis-and-reccommendations/;

· setkání se zástupci nově vzniklé evropské zájmové skupiny na podporu překladové literatury ENLIT (http://publishingperspectives.com/2016/11/enlit-european-network-literary-translation-launched-frankfurt/), která se chce zasazovat o rozvoj grantových možností pro literární překlady a dávat prostor literárním hlasům z celé Evropy. ENLIT sdružuje kulturní instituty nejrůznějších zemí, a proto by tato iniciativa mohla být zajímavá zejména pro České literární centrum;

· účast na valné hromadě CAE v Budapešti, díky níž se CEATL může vyjadřovat například k připravované evropské studii sociálních podmínek souvisejících s výkonem svobodného povolání či zdůrazňovat klíčovou roli literárních překladatelů v uchovávání a šíření kulturního dědictví jednotlivých zemí, jemuž bude v Evropě zasvěcen rok 2018 https://ec.europa.eu/culture/news/20160830-commission-proposal-cultural-heritage-2018_en;

· pokračující lobbování u Evropské komise za zájmy literárních překladatelů v připravované reformě autorského práva, do níž se podařilo navrhnout četná přínosná ustanovení, následné připomínkové řízení ale přináší další drobné změny, které je třeba hlídat a proti nimž je třeba se bránit. CEATL se proto snaží vyjednat skromné prostory v Maison des Auteurs v Bruselu a navázat vstřícnější vztahy s vlivnou Evropskou radou spisovatelů EWC a prosazovat naše hledisko v Mezinárodním fóru autorů, které sdružuje rovněž kolektivní správce autorských práv a nakladatele. Dojde-li na úpravy této části legislativy u nás, budou zkušenosti na evropské úrovni či z ostatních států při hájení zájmů literárních překladatelů jistě zajímavé a poučné;

· příprava bližší spolupráce s FIT, jejíž literární sekce FIT-Lit zanikla;

· kontakty s dalšími sdruženími, jejichž činnost se vztahuje k literárnímu překladu, jako jsou Literature Across Frontiers, TRADUKI, HALMA a Next Page Foundation;

· chystá se rovněž užší spolupráce se sdružením literárních center a překladatelských domů RECIT (http://www.re-cit.eu/), které by opět mohlo být vhodným partnerem pro České literární centrum.

· obrana lidských práv v podobě snah o propuštění vězněné turecké překladatelky Necmiye Alpay https://www.ceatl.eu/turkish-translator-necmiye-alpay-70-unjustly-imprisoned-without-trial.

Letos zvolený výbor je pětičlenný, z předchozího v něm zůstávají nový předseda rady Morten Visby z Dánska, odborník na evropskou problematiku a autorská práva, Lara Holblig Matković z Chorvatska, jejíž organizační schopnosti se uplatní ve funkci tajemnice, a dlouholetý pokladník Shaun Whiteside z Velké Británie. Odcházejícího Holgera Focka, který byl za svůj přínos pro CEATL jmenován čestným členem, nahradí Bjørn Herrman z Norska a novou sekretářkou se stala Kateřina Klabanová z OP. K hlavním úkolům výboru bude kromě běžné agendy patřit finanční restrukturalizace včetně transparentnějšího rozpočtu a příprava projektu pro žádost o dotaci v programu Kreativní Evropa. Aby měla naději na úspěch, je třeba prokázat patřičnou finanční spoluúčast z vlastních zajištěných zdrojů, proto se na zasedání odhlasovala chystaná změna členských příspěvků, které dosud činily jednotných 400 € ročně s možností zažádat o poloviční výši, a výbor žádal bohatší asociace o vyšší příspěvek. Nový systém se bude řídit rozpočtem jednotlivých členů v předchozím roce: při rozpočtu do výše 10.000 € bude asociace platit 250 €, v rozmezí 10.001 € až 25.000 € bude příspěvek činit 500 € a od 25.001 € pak 750 € ročně. Návrh byl přijat většinou 24 hlasů včetně OP.

Z náplně jednotlivých pracovních skupin je třeba zmínit zejména:

brzké dokončení neustále oddalované studie pracovních podmínek literárních překladatelů, která vychází z průzkumu let 2011-13 a navazuje na předchozí studii (https://www.ceatl.eu/wp-content/uploads/2010/09/surveyuk.pdf), kterou by bylo možné využít pro případná jednání se státními či kulturními institucemi jako argumentaci o nastavení systému (grantů, kolektivní správy, sociálního zabezpečení, daňového zatížení)
chystané směrnice pro uzavírání vyvážených smluv, které navazují na přijatý Hexalog a dále jej rozvíjejí. (Pracovní skupina pro autorská práva shromažďuje vzorové smlouvy z jednotlivých zemí a všechny tyto dostupné podklady nám mohou posloužit při přípravě našich doporučení k uzavírání smluv, či přímo nové vzorové smlouvy nebo dokonce při případných dalších jednáních s nakladateli);
záměr průběžně informovat o činnosti CEATLu a zajímavém dění v jednotlivých členských zemích nebo o evropských záležitostech či nejrůznějších podnětech souvisejících s literárním překladem formou čtvrtletníku;
SWOT – soubornou analýzu silných a slabých stránek asociací, kterou můžeme využít coby přínosný zdroj inspirace pro organizaci, směřování, chod, náplň či nejrůznější aktivity OP, jimiž bychom mohli přilákat nové členy;
snahu o využití informací z průzkumu, který před lety zjišťoval zvyklosti při uvádění jména překladatele, o jehož výstup by se překladatelé mohli opřít při jednání s nakladateli;
nápady na využití sociálních sítí, např. Instagramu pro pátrání po překladatelích, které by spočívalo ve fotografování přebalů knih se jménem překladatele na papírku, či Twitteru pro sdílení překladatelských oříšků, do nichž by se dala zapojit široká veřejnost a překladatelé snadno zviditelnit bez složité organizace;
kontakty s editory Wikipedie a příslib, že se povinná zmínka o překladateli začlení do interních směrnic pro přispěvatele. Z debaty na toto téma vyplynula i výzva, aby se asociace a jejich členové aktivně zapojili do doplňování údajů či celých hesel o překladech a překladatelích. I tento podnět by jistě bylo dobré dále rozvinout, zjistit, kdo mezi našimi členy mezi aktivní přispěvatele patří, nakolik jsou příspěvky o překladatelích propojené s naší databází atd. Jako přispěvatele lze zaregistrovat i OP;
společné natáčení videa ke zviditelnění literárních překladatelů, v němž nás tak důstojně zastoupil pan profesor Hilský a které lze nadále využívat k propagačním účelům (https://www.youtube.com/watch?v=GQ58X8TIuVo&feature=youtu.be);
připomínku již vloni dokončeného referenčního rámce pro vzdělávání literárních překladatelů (http://petra-educationframework.eu/) nejen pro příslušné vzdělávací instituce. Poslouží i jednotlivým překladatelům při vyhodnocení zvládnuté úrovně v konkrétních kompetencích, které jsou pro naše povolání nezbytné, a OP na něm může založit jak náplň nabízených kurzů literárního překladu, tak především přípravu nejrůznějších seminářů, konferencí či dílen pro začínající i zkušenější překladatele, v nichž by měla pokrýt zejména praktické profesní stránky: spolupráci s redaktorem, jednání s nakladatelem a vyjednávací schopnosti, náležitosti licenční smlouvy, povědomí o autorském právu, etický kodex překladatele, přehled o dostupných grantech a stipendiích, využívání nejrůznějších elektronických nástrojů a internetových fór, výhody členství v profesní organizaci, na co si dát pozor coby OSVČ, jak reflektovat své či cizí překlady, jak vystupovat v médiích, atd.;
přehled nabízených vzdělávacích programů pro literární překladatele v Evropě podle jednotlivých zemí a jazykových oblastí, rovněž na stránkách projektu Petra-E (https://petra-education.eu/course/), pro nějž jsme připravovali podklady;
úvahy o přípravě projektu na podporu méně zastoupených jazyků, které se na evropském knižním trhu hůře prosazují, jehož cílem by bylo napomáhat zakládání překladatelských domů a literárních center v zemích, kde chybějí, a pořádat v nich několikadenní workshopy za účasti překladatelů do angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny, redaktorů, zahraničních nakladatelů a literárních agentů, kteří by se tak mohli seznámit s tamní literární tvorbou, konkrétními autory, doporučeními od nakladatelů, literárních kritiků, zástupců kulturních institucí, s možnostmi finanční podpory překladu, stáží atd. Tato iniciativa by mohla být rovněž přínosná pro ČLC;
změny v kritizované smlouvě, kterou předkládalo vydavatelství AmazonCrossing, díky nimž se mimo jiné už překladatelé nemusejí vzdávat svých autorských práv či zachovávat mlčenlivost o veškerých ustanoveních smlouvy a překlad prochází redakčním zpracováním.

Dalšími body na pořadu jednání byly:

setkání se studenty literárního překladu na Utrechtské univerzitě, při němž jim vybraní členové pracovních skupin poskytli praktické informace ke vstupu do profese, uzavírání smluv, vyjednávání s nakladateli, budování profilu literárního překladatele atd.;
debata o objektivních kritériích pro stanovení spravedlivé odměny, na základě nichž by bylo možné vést vyjednávání se státními institucemi či nakladateli;
kulatý stůl, při němž se zástupci navzájem informovali o konkrétních úspěšných aktivitách, krocích či počinech, díky nimž se jejich asociacím podařilo přilákat nové členy, připravit dohodu s nakladateli, zvýšit povědomí o literárních překladatelích, změnit neblahé praktiky atd., jehož výstup nám může opět posloužit coby cenný zdroj inspirace;
zpráva o švýcarské iniciativě „Soyez rémunér Auteurs!“, která upozorňuje na to, že překladatelé často vystupují na literárních festivalech či při kulturních akcích bez nároku na honorář, a snaží se tuto nežádoucí praxi změnit;
diskuse o možných formách spolupráce mezi asociacemi při pomoci překladatelům, kteří se z nejrůznějších důvodů ocitnou „mezi kulturami“, například když coby cizinci nedosáhnou na granty v zemi, kde žijí, protože nepřekládají do daného jazyka, a v zemi cílového jazyka nemají trvalé bydliště, takže nemohou o grant požádat ani tam, či jejichž lidská práva jsou jakýmkoliv způsobem hrubě porušována.

Zástupci se rovněž zúčastnili paralelně probíhajícího literárního festivalu, pro nějž připravili překladatelské klání a kde se udílela cena za nejlepší překlad do nizozemštiny. Není bez zajímavosti, že mezi pětici finalistů, z jejichž děl se před výrokem poroty předčítalo, se dostal i překladatel z češtiny Kees Mercks a to s „Labyrintem světa a rájem srdce“.

Příští rok se zasedání bude konat v Kodani.

Kateřina Klabanová