Za Jarmilou Fialovou

V neděli 24. ledna 2016 zemřela ve věku devadesáti let překladatelka z francouzštiny a dlouholetá (1957–1985) redaktorka Odeonu Jarmila Fialová. Patřila k dnes už legendární první odeonské generaci, jejíž koncepční a ediční práce na poli překladové literatury a redakční práce s textem v kolaci s originálem v nejlepší meziválečné tradici zanechaly v českém překladu nesmazatelnou stopu, třebaže plnému rozvinutí jejího vlastního překladatelského potenciálu zabránila normalizační omezení.

Brněnská rodačka a vzděláním anglistka Jarmila Fialová se k francouzštině dostala oklikou přes první manželství s Belgičanem. Po celý profesní život pak zůstala věrna francouzské literatuře s důrazem na tvorbu 20. století a s přesahem k dějinám výtvarného umění, které byly doménou jejího druhého muže a spolupracovníka Vlastimila Fialy. Z jejích překladů jmenujme alespoň texty Bretonovy, Cendrarsovy, Queneauovy a Yourcenarové, mezi nakladatelskými počiny v její režii pak vyzdvihněme nový překlad Proustova Hledání ztraceného času.

V Jarmile Fialové odchází jedna z hrdě neokázalých spolutvůrkyň poválečné překladové literatury, kultivovaná moderní osobnost, u níž se vysoká profesionalita a cit pro dosud neposvěcenou literární kvalitu snoubily se sebevědomím dělnice kultury špičkové kvalifikace a kterou zcela mimo mediální pozornost zdobilo její estetické cítění, vybraný vkus a osobní šarm.

Podrobná bibliografie překladů Jarmily Fialové na webu OP zde.