Technologie ve službách překladatele

Miroslav Pošta absolvoval obor překladatelství a tlumočnictví angličtina na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Překládá z angličtiny a ze švédštiny a snaží se o popularizaci moderních nástrojů a trendů v překladatelství. Je autorem první české publikace o titulkování filmů (Titulkujeme profesionálně), píše blog pro překladatele (TranslatoBlog.cz) a na letošních Jeronýmových dnech představil novou knížku nazvanou Technologie ve službách překladatele: CAT, strojový překlad, korpusy. Ve svém nakladatelství Apostrof dále vydal Umění překladu Jiřího Levého a Pozvání k překladatelské praxi Olgy Krijtové a Veroniky ter Harmsel Havlíkové.

Mirku, z názvu nové knížky mi vyplývá, že to je publikace určená spíš pro překladatele odborných textů, anebo se mýlím? Najdou si v ní něco i překladatelé literární?

Máš pravdu, všechny ty nástroje, o kterých píšu, naplno využijí hlavně překladatelé odborných textů. Na druhou stranu když se podíváme třeba na nástroje počítačem podporovaného překladu (CAT), každý z nich se skládá z mnoha funkcí a některé z nich můžou posloužit i překladatelům literárním. Potíž je spíš v tom, že současné nástroje CAT na literární překladatele příliš nemyslí.

Jaká funkce by se konkrétně mohla hodit překladateli beletrie?

Překladatel beletrie by třeba mohl ocenit to, že si celkem snadno může z jakéhokoli originálu a překladu vytvořit takzvanou překladovou paměť, to jest soubor, ve kterém je k sobě zarovnána vždycky věta originálu a odpovídající věta překladu. Když si takhle zpracuje svoje předchozí překlady, snadno v nich najde, jak v minulosti rozlouskl ten či onen překladatelský oříšek. Nebo jsem zrovna včera četl o trojici překladatelů, kteří pracují na novém překladu ságy Píseň ledu a ohně, a proto společně domlouvají terminologii a usilují o konzistenci překladu. Nevím, jaké technické nástroje k tomu kolegové používají, ale tady se možnost vytvoření překladové paměti a její následné fulltextové prohledávání přímo nabízí. Při tlaku na co nejrychlejší vydávání bestsellerů v překladu bude možná takovýto druh spolupráce překladatelů čím dál běžnější.

Vyplatí se ale pořizovat si program CAT, když ho využijeme spíš jen okrajově?

To samozřejmě záleží na tom, jaký typ textů člověk překládá, jestli se mu program osvědčí a jak si na něj zvykne. Kromě programů CAT ale existují i různé menší prográmky, které mají jen některé funkce – a mnohdy jsou úplně zdarma. Konkrétně na vytváření překladové paměti a na její prohlížení bezplatné programy existují. Práci s nimi v knížce popisuji celkem podrobně.

V knížce píšeš i o jazykových korpusech. Ty si oblíbila už pěkná řádka překladatelů. Co všechno se kolegové o korpusech z knížky dozvědí?

Nejdřív ukazuji hlavní funkce a možnosti Českého národního korpusu, což je vlastně dnes už celá „rodinka“ korpusů, jednak jednojazyčných – samozřejmě především českých –, jednak vícejazyčných, takzvaně paralelních. Ukazuji, jak můžeme pomocí celkem jednoduchých dotazů v korpusech zjistit například to, které ze dvou zvažovaných řešení je běžnější (a přirozenější). Jako úplné zjevení pak působí na korpusového nováčka hledání kolokací: program čistě na základě statistických vlastností textu dokáže spočítat, která slova se s určitým slovem pojí častěji než jiná. Takže když máš na jazyku určité slovo a tomu slovu se ani za nic nechce ven, opět ti pomůže korpus.

A můžu si vytvořit třeba i vlastní korpus ze svých vlastních textů?

Ano, jednoduchý korpus na základní úrovni si můžeš snadno vytvořit přímo ve svém počítači. Existují k tomu zase jiné specializované programy, z nichž některé jsou zdarma. V nich ale nebudeš moct vyhledávat tím způsobem, že bys zadala třeba sloveso v infinitivu a program by našel všechny jeho výskyty v různých tvarech. Takový „profesionální“ korpus se ale dá vytvořit na portálu Sketch Engine.

Kromě korpusů a CAT píšeš i o strojovém překladu…

Ano, tam jsem se zaměřil hlavně na jednu méně známou možnost, a sice na program Slate Desktop. To je program, který „nakrmíš“ svými překladovými paměťmi, on si je zpracuje (to může trvat i několik dní) a potom na základě tvých starších překladů produkuje strojový překlad, takže tě vlastně napodobuje. Zrovna tohle ale v případě literárních textů moc nefunguje, což je pro literární překladatele skvělá zpráva. Na druhou stranu kdyby se určité principy strojového překladu správně využily, mohly by i literárním překladatelům usnadnit spoustu „datlování“. Uvidíme, jak se tyhle nástroje budou vyvíjet v budoucnu. A rozhodně bych doporučoval sledovat i některé další technologie, o kterých v knížce nepíšu – mnozí překladatelé si třeba pochvalují diktovací software.

Na konci knížky se zamýšlíš i nad budoucností technologií a nad tím, co překladatele čeká.

Hlavně odborným překladatelům se snažím ukázat, že kdo bude mít kvalitní data a bude s nimi umět zacházet, ten bude mít konkurenční výhodu. Z toho taky vyplývá, že je důležité, jak je nastavený vztah mezi překladatelem a agenturou. Nástroje počítačem podporovaného a strojového překladu se určitě budou používat čím dál tím intenzivněji, a proto mimo jiné dospívám k závěru, že pro každé jazykové společenství bude důležité, aby si jazyk nenechalo zanést strojovými a jinými „minimaxovými“ řešeními a že dobří stylisté budou hrát stále důležitější úlohu. Postavení profese tomu bohužel neodpovídá, to už je ale téma pro nějakou jinou publikaci… V každém případě jsem se v knížce snažil ukázat, že si překladatelé někdy vůbec neuvědomují, jak jsou pro ně některé parametry spolupráce nevýhodné. Proto je čím dál tím důležitější, abychom rozuměli určitým technickým a právním aspektům.

Bude knížka běžně k dostání v knihkupectvích?

Je určena pro poměrně malou skupinu a vychází v malém nákladu, proto by „kobercový nálet“ na knihkupectví po celé republice neměl smysl. Bude jen v několika vybraných knihkupectvích a v e-shopu nakladatelství Apostrof na www.knihyapostrof.cz.

Představujeme

Změna bankovního spojení

Upozorňujeme členy, že po sloučení Equa bank s Raiffeisenbank se mění bankovní spojení Obce překladatelů. Od 14. 11. 2022 platí nové číslo účtu OP 1014328992 / 5500 u Raiffeisenbank.

Používejte prosím při všech platbách a v trvalých příkazech nový kód banky 5500! Staré číslo účtu bude fungovat souběžně pouze do 15. 5. 2023.

Právní poradna Obce překladatelů

Pro členy Obce překladatelů je nyní k dispozici bezplatná autorskoprávní poradna. Dotazy můžete advokátní kanceláři Štaidl-Leška Advokáti klást na telefonu 222 520 096, ve facebookové skupině Právní poradna Obce překladatelů nebo zasílat e-mailem na asistent@staidl-leska.com.